Hlavní památky

Zimní palác - Ermitáž

Bývá označován jako oficiální rezidence ruských carů až do roku 1917, ale posledním panovníkem, který tu skutečně žil byl Alexandr II. (1818-1881). Palác se stává symbolem národní prestiže. O jeho rozšíření se zasloužila nástupkyně Petra I. Anna Ivanovna. Zakladatelem stavby je Petr I., který si přeje vystavět odpovídají residenci a symbol národní prestiže. Největší přestavbou projde Zimní palác za vlády carevny Albžběty, kdy si najímá Bartlomea Rastrelli, který zvedá průčelí paláce na 30 m a natahuje ho do délky 250 m. Aby měla na tuto stavbu peníze zavádí novou daň z alkoholu a soli a konečná cena za přestavby se vyšplhá na 2,5 milionu rublů. Její následovnice Kateřina II. propojuje Zimní palác s Ermitáží a hromadí cenné umělecké sbírky.
Návštěva tohoto symbolu ruského impéria je téměř povinností každého turisty. Budova čtvercového půdorysu měří neuvěřitelných 200 metrů. Pro návštěvníky Zimního paláce bez průvodce čeká mnoho obtížných rozhodnutí, které z 365 místností vlastně navštívit. Celá prohlídková trasa má 11 km, a pouhý pohled na 2,8 milionu vystavených exponátů by Vás připravil o 9 let života. Doporučujeme navštívit Velké apartmá (svět zlata a zrcadel), pozlacený kočár v sále Polních maršálů, Velký trůnní sál s anglickým trůnem pod vyřezávaným reliéfem, odkud ruští panovníci vyhlašovali reformy a skládali sliby, že se nikdy nepokloní před nepřáteli. Dále doporučujeme návštěvu francouzského oddělení, které obsahuje díla od Poussina, Watteaua, Frangonarda, gobelíny a porcelán Ludvíka XIV., v dalším patře pak naleznete díla od Gogha, Gauguina, Rodina, Picassa, Cézanna nebo Matisse. Vyvrcholením zdejších sbírek je Zlatá místnost s poklady nedozírné ceny (zlaté předměty ze Sibiře, díla Skytů, starověkých Řeků, pohřební dekorace, indické klenoty – tuto místnost lze vidět pouze s průvodcem. Z „Malé Ermitáže“ pak nesmíte vynechat Pavilónový sál s bachčisarajskou Plačící fontánou a Pavími hodinami. V Nové Ermitáži naleznete více než dvacet Rembrandtových obrazů.

Petrodvorce

Nazývaný „Druhé Versailles“ s 5 paláci a areálem o celkové rozloze 1000ha (na šířku asi 3 km). Kromě krásného a nově zrekonstruovaného Velkého paláce, který byl značně poničen za druhé světové války, jsou Petrodvorce navštěvované hlavně pro své fontány. Od Velké kaskády, nacházející se přímo pod palácem se rozkládá impozantní pohled na Balt. Fontány jsou unikátem, který i přes veškerou současnou techniku, je stále napájen samospádem. Tento unikát je otevřen vždy od května do září. Fontány se spouští vždy v 11 hodin. Doporučuji cestu tam maršutkou a zpět křídlovou lodí. Vyhnete se tak zácpám a dlouhému chození.

Puškino

Carskoje Selo, nebo-li Puškino, další pokus o, v tomto případě, vnitrozemské „Versailles“, tentokrát z nápadu Petrovy dcery Alžběty. Puškino je vystavěno na základech menšího domu, který byl oblíbeným útočištěm Alžbětiny matky. Na fasádu bylo použito více než 100 kg lístkového zlata a celková délka fasády je něco kolem 1 km. Za zhlédnutí jistě stojí Velký sál, který byl vystavěný Rastrellim se dvěma řadami oken nad sebou. Při velkých slavnostech zde hrálo až 80 hudebníků a sál o rozloze 830 m2 osvětlovalo 1 200 svíček.

Jantarová komnata

K největšímu lákadlu Puškina v současné době patří Jantarová komnata. Původně věnovaná caru Petrovi pruským králem Fridrichem Wilhelmem I. Celá tato nádhera za záhadných okolností zmizela za 2. světové války. Od roku 1979 se započalo s obnovou repliky, která byla dokončena roku 2003 na 300 leté výročí založení Petrohradu. Během dlouhých let hledání byly nalezeny dva umělecké exponáty - mozaika a komoda, které jsou dnes umístěny přímo v komnatě.

Otevírání mostů

Vždy od dubna do září. Jako první se zvedají v 1:40 Most lajtnanta Šmidta a Dvorcový (Palácový) most. Nejkrásnější je most Nejsvětější trojice (Troickij most). Jejich otevírání můžete sledovat z Vasiljevského ostrova, který je ale nutné ihned po otevření těchto dvou mostů opustit, protože se začnou otevírat mosty i na jeho druhé straně, a tak se lehce stane, že zůstanete uvězněni na ostrově až do doby, kdy se mosty začnou zase zavírat (Něva bývá splavná od konce dubna do konce listopadu, celé 4 měsíce je pod ledem).

Petrohradské říčky – Mojka (vytéká z bažiny u Martova pole), Fontanka (nejrušnější řeka, dříve vymezovala hranice města, měří 7 km), Gribojedův kanál, Letní kanál, Zimní kanál, Odvodnyj kanál (vybudovaný roku 1834, slouží pro průmyslové účely)

Petrohradské mosty – Mojka (Červený most, Lampový most – jsou zdobené secesními lampami, Zpevácký most), Gribojedův kanál (Divadelní most, Malyj Konjušennyj most, Lví most)