Ostatní zajímavá města
Oblast Severní Transdanubie
Visegrád - město maďarských králů. Nachází se asi 40 km na sever od Budapeště. Na Hradním vrchu se tyčí pevnost. Ve 14. století bylo město povýšeno na hlavní město a byla dokončena stavba královského paláce, největšího komplexu budov v Maďarsku tehdejší doby. V citadele na kopci byla po dobu 200 let uložena maďarská koruna krále Štěpána.
Estergom - neboli Ostřihom. Rodiště prvního maďarského krále svatořečeného Štěpána I. V 11. století bylo město první královskou rezidencí a církevním střediskem země. Dnes je tu sídlo biskupa. Největší klasicistní bazilika z 19. století v zemi se nachází na Hradním návrší. Zárveň je zde největší oltářní obraz namalovaný na plátně na světě. Princ Géza si Ostřihom vybral jako sídelní město a narodil se zde i jeho syn Vajk, pokřtěný na Istvána neboli Štěpána. Roku 1000 byl korunován na maďarského krále. Význam Ostřihomy klesla ve chvíli, kdy král Béla IV. přenes sídelní město do Buddy. U města byla na konci 20.století postavena továrna na náhradní díly pro firmu Suzuki. Nejvzácnější památkou je Ostřihomská katedrála, symbol maďarského katolicismu a největší kostel v zemi. Stojí na Hradním vrchu. Kupole ve výšce 72 m nad zemí je vidět v širokém okolí. Královský palác postavený francouzskými architekty za vlády Bély III. (1172-96) stojí na jižním konci Hradního vrchu. Tento hrad byl po přestěhování sídelního města do Budy zničen a zasypán zeminou, až ve 30.letech 20.století se započalo s postupným odkrýváním zbytků hradu a s postupnou rekonstrukcí.
Tata - město jezer, pramenů a kanálů, které daly městu přízvisko "vodní město". Na břehu jezera se tyčí goticko-renesanční zámek, oblíbené sídlo Zikmunda Lucemburského, který v 15. století rozšířil hrad o nový palác. Dnes zde sídlí muzeum archeologie, přírodovědy a numismatiky. V bývalé synagoze se nachází pozoruhodná sbírka sádrových napodobenin světoznámých antických soch, Venuše z Milétu, Nike Samothrácká nebo Laokoon a jeho synové. Ve městě se také nachází systém zdymadel a stavidel, které regulují průtok vody do kanálů, které pohánějí vodní mlýny.
Veszprém - nejstarší město v kraji. Zakladatel státu, král Štěpán I. zde v 11. století vybudoval hrad a založil zde biskupství. Od sňatku s dcerou s dcerou bavorského vévody Gizelou byl Veszprém městem královen, protože manželky těchto králů byly vždy korunovány místním biskupem. V tomto městě nikdy nebyli římané. Nejvzácnější stavba je dóm sv. Michala z roku 1011 s kryptou ze 14. století. Další nejhezčí ranně gotické kaple jsou, kaple sv Gizely, Kaple sv. Jiří. Na vyhlídkové baště stojí socha krále Štěpána a královny Gizely. Zajímavá je také Veszprémská ZOO v Kittenbergově parku.
Papa - město u Veszprému. Bylo nazáváno "Athénami Transdanubie". Po osvobození města od Turků začalo v držení rodu Eszterházy, konkrétně biskupa Károla, vzkvétat od roku 1648 až do II. světové války. Bratr biskupa Ferenc podpořil rozvoj obchodu povoláním židů. Ve městě najdeme římsko-katolický farní kostel s freskami a oltářními plastikami z carrarského mramoru od rakouského mistra A.F. Maulbertsche, postavený byl architektem Jakobem Fellnerem roku 1786. Dále je zde zámek biskupa Károla Eszterházyho s cennou knihovnou a čítárnou.
Székesfehérvár - staré maďarské královské město, založené roku 972 maďarským náčelníkem Arpádem jako Alba Regia. V hlavním kostele bylo za 500 let jeho existence korunováno 37 králů a 39 královen a 15 vládců pohřbeno. Uchovávala se zde Štěpánská koruna, státní archiv a zasedal zde Zemský sněm. Již římané využili zdejší bažinaté a nedostupné okolí k vybudování správního sídla. Bažiny působili jako přirozená obrana. Využil ji po svém vpádu a obsazení místa i Arpád. Princ Géza vystavěl v této nehostinné oblasti hrad a jeho syn Štěpán povýšil nově se rozvíjející ves kolem hradu na město. Székesfehervár byl dobyt a vypálen do základů Turky. Až teprve od roku 1688 začala oprava města. Na výstavbu biskupského paláce byl použit kámen z bývalé baziliky. Ve zbytcích bazili sv. Štěpána je dnes mauzoleum, kde je uchováván sarkofág krále Štěpána.
Bakoňský les - Bakony. Vrchovina na sever od Balatonu. Má rozlohu 100 km na délku a 30-45 km na šířku. Stupňovitě se zvedá od Balatonu. S rozlohou 4000 km2 se jedná o nejvyšší pohoří v Maďarsku. Převažují zde vápence, dolomity a pískovce a krasové jevy. Svahy jsou porostlé duby, buky, lípami a břázami. Okolní pohoří jsou bohaté na zvěř (stáda vepřů..)
Oblast jižní Transdanubie
Szekszárd - město obklopené sedmi pahorky, na kterých zraje vynikající červené víno. Bývalo také královským městem a sídlem benediktýnského opatství. Jakmile opustili zdevastované město Turci, opět začalo od 17. století vzkvétat. Město má tisíciletou tradici. Původní keltské sídliště, přestavěné římany na město s názvem Alisca. Král Béla I. mu udělil status královského města a založil roku 1061 benediktýnské opatství. Turecká okupace město zničila a vylidnila. Obnova města se počítá od 17. století, kdy jej osídlili emigranti ze Švábska. Radnice hostí výstavu a upomínkové předměty Ference Liszta (1811-1886), jsou zde uloženy dopisy a plastika geniálního skladatele.
Mohács - nejjižnější maďarské město se nachází na hranicích s Chorvatskem. Město je spojeno s osudnou bitvou s Turky. 29.8.1526 padlo v bitvě u Monáče 20 000 maďarských vojáků v čele s Ludvíkem Jagelonským. Po bitvě došlo k rozdělení země a započala 150 let trvající turecká okupace.
Siklós - úplně nejjižnější město v Maďarsku a také velký sopeř v pěstování červeného vína s městem Szekszárd. V okolí města se nachází nejdéle nepřetržitě obývaný středověký hrad vystavěný roku 1190. cca 13 km od Siklóse je vesnice Villány, která produkuje také vynikající tělnatá červená vína. Ve 200 let starém sklepě se nachází uložené v písku vína od roku 1895-1971.
Pécs - 2000 let staré město, založené římany. Nachází se zde římské hrobky, turecké kupplovité mešity, štíhlý minaret, keramika Zsolnay. Roku 1009 zde založil Štěpán buskupství a město se stalo významnou kupeckou zastávkou do Byzance. Roku 1367 zde byla založena první maďarská univerzita. Po vyhnání Turků ze země byla Pécs silně zničená a vylidněná. Město zalidnili převážně Němci a Češi. Mezi nejznámější a nejhodnotnější památky řadíme baziliku, která je v Maďarské architektuře jedna z nejcennějších. Nachází se zde dvě významné mešity, které jsou pozůstatky turecké nadvlády. Mešita Ghasi Kasim Pascha s mihrábem a okny s lomenými oblouky, která je dnes katolickým kostelem. Mešita Jakowali Hassan Pascha, která je nejlépe zachovaná mešita v Maďarsku, dnes hostí muzeum turecké historie. V Pécsi se nachází rodný dům Victora Vasarelyho (1908-1997), autor pop-artu a abstraktní geometrie. Muzeum porcelánu (návštěva porcelánky) Zsolnayského porcelánu (porcelán oceněný v Paříži na světové výstavě roku 1878 zlatou prémii.
Skanzen Szenna - vynikající ukázka místní lidové architektury (oblast Zselicség), typická pro oblast jižní Transdanubie (dílna koláře, udírna, palírna, lisovna hroznů...).
Kalocsa - proslavilo ji maďarské červené zlato - červená paprika, která se pěstuje převážně v oblasti Kalocsa a Szegedu. Roční produkce koření je okolo 10 000 tun, pěstuje se v mnoha tvarech a barvách a obsahuje více vitamínu C než citrusové plody. Paprika je zde natolik ceněná, že si zasloužila vlastní muzeum, kde je k vidění náčiní na výrobu mleté papriky. Město bylo jako arcibiskupské založeno králem Štěpánem již roku 1009. V 15. století bylo opevněno a navíc ho chránily bažiny a řeka. Přesto podlehlo turecké přesile a bylo do základu vypáleno. K zásadní přestavbě došlo v 18. století, kdy byla postavena kaločská katedrála se dvěma věžemi architektem Andrásem Mayerhofferem, arcibiskupská pokladnice s freskami F.A. Maulbertsche. Nejznámějším Kalocským rodákem je Miklós Schöffer (1912-1992), umělec zaměřený na moderní skulptury, jeho díla jsou umístěna v muzeu.
VÝCHODNÍ ČÁST MAĎARSKA
Aggtelecký kras - nachází se na severu Maďarska na úrovni slovenských Košic. Navazuje na slovenskou krasovou oblast. Jde prakticky o bezvodou náhorní plošinu ve výšce 400-500 m. Skládá se z triasových vápenců, tvoří nejvýznamnější krasovou oblast Maďarska. Nejznámější jeskynní systém se nazývá Baradla s délkou podzemních prostor 22 km (z toho je 7 km na Slovensku). Nachází se zde barevné krápníky a další krasové jevy (Želva, Lví hlava, Šikmá věž v Pise, Sál obrů o rozměrech 120x30x40), dále se zde nachází podzemní jezero (plavby na člunech), Koncertní sál, a stalagmit Hvězdárna, vysoký 25 m s průměrem u základny 8m (údajně největší na světě). V jeskyni je stálá teplota 10-11°C.
Balassagyarmat - nachází se na severovýchodě Maďarska. Pro nás je významné svým pobytem Boženy Němcové v letech 1852-53, jejíž manžel zde působil jako vrchní komisař finanční stráže.
Békécsaba - městečko na východ od Dunaje. Město se 70 000 obyvatel bylo známé již ve 14. století, kdy bylo pouhou vesnicí s tvrzí. Po zničení Turky bylo obnoveno v 18. století. Město bylo osídleno hlavně Slováky, Srby, Rumuny a Romy. Pro nás je město zajímavé hlavně tím, že se zde vyrábí proslavená čabajka.
Debrecen - druhé největší město Maďarska, bylo přezdívané za "kalvinistický Řím" za roli, kterou sehrálo v době reformace. Okolí města bylo osídlené dávno před tím, než sem v 9. století dorazili Maďaři. Ti zde nalezli Slovanskou kolonii Dobře Zliem. Místní obyvatelé obchodovali se solí, kůží a pěstovali dobytek. I v pozdějších letech, díky dobře vedené politice s nepřáteli zůstalo město ušetřeno rabování a vzkvétalo i za turecké okupace. Od středověku se řadí mezi studentská města a v letech 1848-49 mezi revoluční města. V dnešní době je známý díky květinovému karnevalu, který se každoročně koná 20.8., jazzovými dny, letní univerzitou pro cizince, kteří zde studují maďarštinu. Symbolem města se stal klasicistní, kalvínistický kostel z roku 1821, který pojmě 3000 věřících a řadí se mezi největší kostely této víry v Maďarsku. Jako relikvie se zde uchovává lenoška Lájose Kossutha (1802-1894). Roku 1849 zde vyhlásilo Národní shromáždění sesazení Habsburků z trůnu a dnes se zde konají varhanní koncerty. Každoročně se zde 20.8. koná ohňostroj na náměstí před kostelem. V Kalvínské zemské škole a koleji, která má již 180 letou tradici je muzeum s výstavou vyšívaných ubrusů, malovaného nábytku, knihovna se vzácnými knihami... Technicky významnou památkou je větrný mlýn, největší svého druhu ve střední Evropě. Obrovský lesopark zvaný Velký les je již 60. let chráněnou krajinnou oblastí. Ani v Debrecenu nesmí chybět léčebné lázně, kde se léčí chronické záněty kloubů, revma, ženská onemocnění, artróza, ortopedické deformace i nervová onemocnění. Termální voda má 63°C, komplex zahrnuje 6 bazénů venkovních i krytých s nahnědlou minerální vodou, která je alkalická, obsahuje chloridy, hydrogen-uhličitany, jód, bróm a sůl. Venkovní část je otevřena pouze v létě.
Hortobágy - vesnice 39 km od Debrecenu. Dříve byla známá honáky dobytka, hospodami a cikánskými kapelami. Leží uprostřed puszty Hortobágy, která je jednou z největších travnatých stepí v Evropě. Pod širým nebem se na ní pase šedý skot, koně, ovce a buvoli. Od roku 1973 patří 70 tisíc ha k Národnímu parku Hortobágy. Národní park je až na některé vyjímečně chráněné plochy (hnízdiště ptactva), přístupná veřejnosti. Park tvoří natronové pastviny, rybníky a 40% území tvoří bažiny. Hnízdí zde racek chechtavý, volavka červená, bukáč malý, volavka bílá, bukač velký. Na rybnících hnízdí chráněný kolpík bílý.
Hajdúszoboszló - město v oblasti Hajdúság, kde žili ve středověku hajduci, což byli vyhnanci a uprchlíci. Později byli využíváni jako námezdní vojáci, kteří se osvědčili v mnoha bitvách. Dnes se jedná o nejméně osídlenou oblast Maďarska. Město Hajdúszoboszló bylo až do roku 1925 obyčejným hajduckým sídlem. Pak se při hledání ropy a zemního plynu objevily léčivé prameny a z města se stala Mekka revmatiků. Voda již 70 let vyvěrá z hloubky 1100 m a dosahuje teploty 75°C. Nachází se zde lázně Béke. Voda se využívá pro léčbu chronických onemoznění, gynekologických problémů, kožních chorob a nemocí vnitřních orgánů. Mikroklima lázní vytvářejí sirné a solné výpary z vodní plochy 19 krytých bazénů a otevřených bazénů o celkové výměře 10 000 metrů2. Atmosféru dotváří také 2000 slunečných hodin ročně. Voda je alkalická, hydrogenuhličitanová a obsahuje velké množství soli, sody, jódu, brómu, fluoridů, železa, manganu a více než 20 dalších složek, včetně asfaltu, který spolu s jódem vytváří temně hnědou barvu vody. Voda a bahno o teplotě 73-78°C obsahuje estrogen. Ve městě se nachází barokní kostel z 18.století, ve kterém působi bývalý papež Jan Pavel II. ještě jako Karol Wojtyla, krakovský biskup.
Szeged - název města je odvozen od slova sziget, což znamená ostrov. Městu se také říká Město slunečního svitu, a to proto, že zde svítí slunce celých 2100 hodin ročně. Leží na soutoku řek Tisza a Maros. Okolí města bylo osídleno již před 4000-5000 lety. Od 13. století je důležitým obchodním centrem a bylo zde překladiště soli do Sedmihradska. Turci město vyplenili a ovládli jej až do roku 1686. Od 18.-19.století začalo město prosperovat a stalo se svobodným královským městem. Roku 1879 zničila přílivová vlna řeky Tiszy téměř celé město. Mezinárodní pomoc dala vzniknout úplně novému městu s nádhernými stavbami s prvky eklektiky a secese. Tato architektura byla pro Maďarsko dosud netypická. Vznikly zde dlouhé a široké třídy se zelení, které obklopují město v soustředných kruzích. Třídy byly pojmenovány po evropských městech, které městu Szegedu pomohli k návratu do života. Szeged je proslavený světoznámým uherským salámem Pick a sladkou i pálivou kořeninovou paprikou, která se přidává do szegedské rybí polévky, szegedi halászlé. Je také významným univerzitním městem, kde se učili významní spisovatelé, básníci a vědci zvučných jmen. Nejvýznamnější náměstí se jmenuje Dóm tér, které je nejhezčí a největší, je velké jako náměstí sv. Marka v Benátkách. Podél náměstí je budova Národního památníku, kde jsou vystaveny sochy stovek významných Maďarů. Ve 30.letech byl vystaven votivní neorománský kostel z hnedých cihel, vystavěný jako dík těch, kteří přežili povodeň. Je vyzdoben mozaikou Madony oděné do vyšívaného selského pláště a szegedských pantoflíčků. V kostele se pořádají varhanní koncerty napsané pro jednu klaviaturu a 10 000 píšťal.
Békescaba - město známé klobásami Csabai, které jsou proslavené široko, daleko. Ve 14.století byl jen opevněným sídlištěm, které vyplenili Turci. Znovu bylo osídlené v 18.století přistěhovalci ze Slovenska a Porýní. Vliv Slováků je zde vidět dodnes, jsou zde dvoujjazyčné nápisy, slovenské spolky a kluby. Žijí zde také Srbové, Rumuni a Romové. Největší rozvoj nastal po roce 1858.
SEVERNÍ MAĎARSKÉ STŘEDOHOŘÍ
Nejvyšší hory se nachází na severu země mezi Dunajem a Tiszou v pásmu širokém 50-80 km. Nachází se zde pohoří Cserhát, Mátra, Bukk a Zemplén, vysoké 700-900 m. jejich svahy přechází na jihu postupně do rovin Velké maďarské nížiny. Pohoří jsou tvořena horninami sopečného původu, jsou součástí vulkanického vnitřního karpatského oblouku. Na území se nachází krápníky v jeskyních Baradla, která jsou dokonce chráněno UNESCEM. Pohoří Cserhát šplhá do výšky 650 m, je kultivováno a hustě osídleno. Oblast je vyhledávaná spíše pro její lidové umění. V pohoří Mátra se nachází nejvyšší hora Kékés (1015 m), je také centrem zimních sportů (ve výšce 715 m). Nachází se zde tři sjezdařské tratě s vleky. Spolu se střediskem Galyateto (965 m) je středisko Kékesteto vyhledávanými klimatickými lázněmi. Do láhví se plní známé léčivá voda Parádi víz, která je vhodná piř potížích s žaludkem a dýchacích potížích. Pohoří Bukk neboli Bukové hory - pojmenované po bukovém porostu. Jedná se o zelené plíce oblasti kolem Egeru a Miskolce. Toto území je oproti ostatním částem země výrazně chladnější, sníh se zde drží 110 dní v roce. Vápencové území má rozlohu 42 000 ha, převážně se zde těží železná ruda. Oblast byla po 70 milionů let zaplavena mořem. Bukové hory jsou tvořeny vápencovými usazeninami a protože je vápenec rozpustný ve vodě, jsou okolní kopce protkané jeskyněmi. Jeskyně Szent István má stalaktity a stalagmity, v jeskyni Anna jsou zkamenělé listy, větve a donce i stromy zachované v původním tvaru vysráženým vápencem. Jeskyně Anna je stará 40 000 let. Oblast má neobvyklé klima. V červenci zde byla naměřena teplota -7°C. Díky kolísání teplot a speciálním půdním podmínkám jsou zde nejcennější rostliny celého Bukku.
Eger - kouzelné městečko mezi pohořímy Bukk a Mátra, 120 km od Budapešti. Tisíc let staré biskupské sídlo, které je dnes arcibiskupským. Je jedním z nejhezčích barokních měst v Maďarsku. Eger je "město lásky k vlasti", díky hradnímu hejtmanovi Istvánu Dobó, který v roce 1552 hájil město celý měsíc proti dvacetinásobné turecké přesile. O události psal Géza Gárdonyi v romáhu Hvězdy Egeru. Eger je také město lázní, vína a studentů. Hrozny slavného vína Býčí krev, rostou právě zde kolem Egeru. Město založil počátkem 11.století král Štěpán jako biskupské. Po zničení Mongoly bylo znovu osídleno a přeměněn na opevněný hrad. Roku 1596 však Turci město dobyli a Eger se stal střediskem Turecké provincie, vyrostlo v něm mnoho mešit a lázní. Po odchodu Turků byl hrad, na příkaz vídeňské válečné rady, roku 1702 stržen a materiál použit na výstavbu města. První záznamy o termálních pramenech jsou z roku 1488. v 16.století jsou v Egeru již troje lázně a již tehdy se užívaly na zmírnění potíží pohybového ústrojí. Lázně se využívají v létě i v zimě. Voda obsahuje hydrogenuhličitan a je bohatá na vápník, hořčík a obsahuje vysoké dávky radiové emanace a proto se řadí do radioaktivních termálních vod. Využívá se k léčbě chronických zánětů a revmatismu.
Szilvásvárád - 28 km od Egeru. Nachází se zde Závojový vodopád, který padá z výšky 17 m, který padá kaskádovitě. U Csipkésútu se chovají lipizáni, kteří se dodávali do vídeňské španělské jezdecké školy. Lipizáni byli chováni tak, aby byli nejlepšími jezdeckými koni na světě. Jsou to inteligentní, společenští koně, mají robustní a půvabnou postavu. Zakladatelem a praotcem rodu se stal hřebec Maesroso Allegra. Hříbata se rodí v lednu až květnu. Po narození jsou šedá, bílou barvu získávají až postupem času mezi 5 až 10 rokem, kdy jejich srst postupně strácí pigment. Ve třech letech jsou odděleni od stáda a začíná jejich výcvik, který trvá cca 4 roky. Dospělý Lipicán měří asi 153 cm a váží kolem 500-600 kg. Dospívají mezi 25-30 rokem a jsou částečně odolní vůči nákazám. Dnes jsou chovy Lipicánů v Lipici, Rakousku a v USA. Chovy v Szilvásvárádu v Maďarsku a Jakovu v Chorvatsku se využívají primárně jako kočárové koně a jsou proto větší a silnější.
Krasová oblast Aggtelek - jedny z největších krápníkových jeskyní v Evropě, jeskyně Baradla, leží mezi obcemi Aggtelek a Jósvafo a jsou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Naučná stezka je dlouhá 7,5 km a může být volně navštěvovaná. V oblasti je 19 jeskyní, ty je nutné navštívit s průvodcem. Národní park Aggtelek má rozlohu 19 762 ha a pod UNESCEM je již od roku 1995. Podzemní jeskyně přasahují hranice až do Slovenska, jeskyně Baradla má své pokračování a je spojena s jeskyní Domica na Slovensku. Baradla je nejdelší jeskyní a byla objevena jako první, je nejbohatší na krápníkové formace. Nedaleké skály Medve byly vytvarované větrem a vodou. Nad vchodem v Aggteleku se tyčí 50 m vysoký útes Baradla. V jeskyni Míru se léčí astmatické potíže. V jeskynním systému žije 450 živočišných druhů.